Z ráje boulderingu nás vyhání déšť. Na další cesta míří více na jih,
směrem za sluncem.
Do naší nové destinace přijíždíme pozdě v noci. Na parkovišti
shledáváme párek českých skvoterů, ke kterým se přidáváme. Celkem
v poklidu a bez dalších výtržností uléháme do spacáků.
Ráno se nikdo nikam nežene a dospáváme deficit z předchozího nočního
přejezdu. Po lehké snídani vyrážíme ke skalám, samozřejmě s povinnou
zastávkou na ranní kávičku a vyprázdnění našich těl v místní kavárně.
Během přebalování věcí nám John Fatamorgana vysvětluje možnosti aplikace
teplého košíku a rozdává rady a tipy jak potěšit opilé spící kamarády.
Po příchodu do skal Jean cítí přebytek sil z předchozího
bouldrování a na rozlez se pouští do 7a,
kterou s lehkou přídrží za expresku
ladně přelézá. Mr. Hitme testuje svoji vytrvalost na téže cestě.
V půlce délky ho však zaskočí náhlé tvrdnutí jeho mocného předloktí
, což vede k tomu, že cestu nakonec nedolézá.
To John Fatamorgana a Simone volí na rozlez trochu jiný level a pouští se
do 5c. Tento opravdu cenný onsight je dostatečně namotivuje a jako další skalp
volí 8a. Je to poněkud tvrdší oříšek, poté co lehce přelézají spodní pasáže
cesty je trochu zaskočí neustál se zmenšující chyty v čím dál více
převislé skále, tak další postup raději vzdávají. Simone si trochu spraví
náladu na 7a, které mu předlezl Jean s Hitmem.
Jako další oběť si vybíráme 7b, které nás všechny dostatečně
ztrestalo.
Po těchto výkonech volíme
moud odpočinku a odcházíme k řece TARN, kde poprvé od výjezdu omíváme
svoje LE LOFAS vlažnou vodou.
Po lehké svačince a spánku Simon a John opět vyrážejí do skal. To Mr.
Hitme a Jean zůstávají nadále v pozici v leže a zevlují. Jen
s povzdálí slyšíme jak na nás tahle zevlující parta volá, že odjíždí do
přilehlé vesnice pořešit večerní žůrku (vracejí se s dopisem od LILI).
Toto psaní v azbuce se snaží Jean část večera přelouskat, ale nakonec to
vzdává.*
Vaříme večeři, kterou zahajujeme motlitbou, která mě Simonu nic neříká.
Celkem poklidné popíjení vína obohacuje Mr. Hitme svými povídkami z mládí,
ve krerých nám popisuje jak pobíhal po štatlu se samopalem o naháněl plešky.
Načež Jean de Slap dostává nápad rozjet technoparty v našem
dopravním prostředku, což se záhy stává skutečností. Velikost tanečního
prostoru nás nikterak neomezuje.
Poté co se dostatečně vyřádíme přichází večerníček opět v podobě
vážné hudby, která nás zklidní a po pár prdech kvalitního tabáku rozpouštíme
seanci a odcházíme každý do svého spacáku.
Simon le Lofas
*pozn. – po telefonátu bylo ozvláštnění objasněno a písmo následujícím
dnem rozčísnuto
