Probuzeni za rozbřesku
okolo 11 dopolední se pomalu probíráme po kulturním večeru za zpěvu a letmo nás
osvěžujícího trusu nám nad hlavami hnízdícího ptactva. Po kvalitní večeři z
útrob Simonových zásob volíme rovněž snídaňové menu typu BETON. Vzhledem k těmto
dvěma vytříbeným pokrmům je nutné neprodleně poctít návštěvou naši oblíbenou
kavárnu v Les Vignes, kde si dáváme naši již tradičně gargantuovskou objednávku
dvou mikropresíček za 1 Euro a 10 centů.
Seč jsme nenároční stran
naší objednávky o to více zde ze sebe zanecháváme a po slabé hodince nutné k
dobití telefonů se s milým úsměvem loučíme.
Oizo s Jeanem pojmou za
cíl pokořit Tarnský potok společnou jízdou na kajacích. Mrská stařena v
půjčovně jim však zbaběle odmítá vydat požadované čluny s tím, že je hladina
potůčku příliš vysoká. I přes Oizovo naléhání odmítá uznat, že smělost,
dovednosti i chrabrost zkušeného Jeana, který již minimálně jednou v kajaku jel
i Oizovi letité vodácké znalosti nabyté nejedním sjezdem Lužnice bohatě
převyšují nároky francouzské bystřiny. Žel nic naplat. Po rychlé obhlídce obou
břehů a nedaleko ležících kanoí a krátké přednášce Oizově o rozdílech v pojetí
krádeže, nedovoleného užití cizí věci a výpůjčky nakonec opouštíme Les Vignes
un ou deux kayak louer.
Cestou po Auryes se Oizo
snaží dát ještě jednou šanci zbabělosti francouzských kramářů a svým rošťáckým
10 dni nemytým šarmem napadá o poznání sympatičtější pronajímatelku lodiček. Ta
ač uchvácena Oizovou vytříbenou francouzštinou i úsměvem Gigola, který jemně
dobarvuje švihácký knírek sňatkové podvodníka, nakonec loďky přesto nevydává.
Seč zhrzeni francouzským pohrdáním příslibem hrdinských činů odjíždíme k
nákupu ingrediencí večerní tabule, alias
4 lahví vína, sýrů a paštik.
Po obědě a rehabilitační
zastávce u řeky, kde naše klukovské duše neodolají hře o nejbolavější rameno a
zkoušíme tak vodním kamenem zasáhnout protější břeh. S umdlévajícími pažemi a
občas vystřelující bolestí vydáváme se na projížďku údolím Jointy.
Zde si dopřáváme
spravedlivý spánek na parkovišti a poté se rozhodujeme pro vskutku krasovou
kratochvíli, totiž návštěvu vápencové jeskyně Dargilian. Zde nás i místního
průvodce Jean poučí o krasových jevech a dá nám dále nahlédnout do jeho
romantické duše speleologa, za což nám dá průvodce i slevu na vstupném.
Po takto krásné tečce za
vydařeným dnem odjíždíme z5 do našeho park.hotelu, kde si vychutnáváme další
lahodný pokrm z kuchařky „co najdeme v
krabici“ a osvěženi večerní jógou a koupelí uléháme za setmění.
